Lidi říkaj, že na blozích automaticky hledají úvodní článek, nebo nějaké podrobnější info o autorovi.
Tak tady ho teda máte, aby se neřeklo.
Kdo jsem?
Camellia, děvče, je mi pětadvacet. Původem ze severní Moravy.
Rozporuplný blíženec. Knihomol, který nečte, pisálek, který nepíše, blogerka, která nebloguje.
Mé srdce a zájmy tíhnou k Asii, převážně k Japonsku. Miluju divadlo a hudbu.
Dále miluju kočky. Jsem majitelka dvou mourovatých princezen a nemůžu se dočkat, až si pořídím další.
Jo a taky miluju kafe. Naředěný mlíkem.
O čem bude tento blog?
O všem, co mi kdy přeletí přes nos. Rozhodně se můžete těšit na články zaměřené na Japonsko, na jejich filmy, hudbu a hlavně moderní divadlo. Jelikož to opravdu miluju.
Dále nějaké věci z mého života - zážitky, vyprávění.
V prvé řadě bych chtěla psát o všem, co mě baví. Proto nechci nic moc slibovat, jelikož upřímně sama v tuto chvíli netuším, kam mě vítr časem zavane.
Proč "Nové dny"?
Přiznám se, že úplně prapůvodní inspirace přišla z mojí oblíbené písničky, New days od Cross Gene.
Nicméně, čím déle se mi tadle myšlenka přehrávala v hlavě, tím více mi vlastně přijde geniální.
"Nové dny" slibují něco nového, hezkého, slibují změnu. Což je něco, čeho bych ve svém životě potřebovala dosáhnout.
Takže tak nějak, přátelé. Těší mě a doufám, že spolu budeme vycházet.
Camellia
